Fantasmagoria

Trochu ubírám na intenzitě lyriky ve svých krátkých prózách. Mám dokonce dojem, že sem se  mi vkradly i prvky úvahy... 

Nejkrásnější měsíc v roce. Jediný, který dokáže dát naději. 

Vím to, názvy mi opravdu nejdou.

Myšlenkový výplach, který nestojí za uložení, za čtení ani za psaní, zpěv bez melodie a s trochou ubohého textu. No... jak myslíte.

O vnímání umělce, invenci, fantazii, lyrice, impresi a existencionalismu.

Na jedné straně příliš obrazné, na druhé příliš přízemní. Ale na výběr má jen velmi málo lidí. Té naprosté většině přeji příjemný jednodimenzionální zážitek. 

Lyrizovaná próza, která zobrazuje až příliš skutečné události. 

Nenechte se mást názvem, nejedná se o žádnou povídku ani nic takového. Nabízím vám dynamiku, prožitek, lyriku a synestezii.

 Nehledejte zde žádný chytlavý děj, zvrat či něco takového. Toto je malé lyrické pohlazení pro duši, které je občas v tomhle světě prostě potřeba.

Že by první příspěvek bez perexu?