Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pohled ulice

5. 10. 2011

Šedá ulice. Dokonale šedě lesklá, po dešti, na zemi hnijící listí, budovy šedé, dlažební kostky šedé, střechy šedé, nebe šedé. A jedna jediná drobná tmavá postava uprostřed. Samojediná, pomalu zanikající s okolím. Stojí uprostřed nerovné silnice, utápí se v šedi a v podzimním podvečeru, utápí se. Možná volá o pomoc, ale šeď pohlcuje veškeré zvuky. Možná že se vzpírala, když ji ulice chtěla vsáknout do sebe, pomalu ale jistě znehybnit, zneviditelnit, odhmotnit a nakonec zcela vpít do šedi kolem. Nemá tvář. Možná že právě to je začátek. Brzy nebude mít pevné kontury, potom začne pomalu šednout, až zmizí úplně. Možná že tam nechce stát, možná že jen zabloudila. Nebo zabloudil? Na tom už nezáleží, teď je to už jen anonymní osoba, možná že už ani to ne, že už je to jen obrys postavy, která vlastně neexistuje. Možná že ji nikdo ani neznal, a tedy neexistovala nikdy. Nevíme, ani už ji nevidíme, pokud pořádně nezamrkáme.

Nepatří sem ani lítost, ani strach. To všechno je tak malicherné! Možná že sice ne šedivé, ale nezmění to nic na tom, že střechy pomalu vrůstají do šedi oblohy a hranice chodníku a domů se začíná stírat. Stojí tam vůbec ještě někdo? Možná že je to jen stín stromu za plotem. Nebo jen šálení zraku. Když je všechno tak šedivé, nedá se říct, jestli vůbec něco šedivého není, zda se nejedná jen o skvrnu v šedi, která nikdy nebyla ničím jiným než právě jen skvrnou v šedi, a to naprosto stejně šedivou jako okolní šeď.

Jsou to vůbec domy? Kde mají okna? A dveře? A jsou vůbec postaveny na zemi? Je to stále ještě ulice? Copak je tu nějaké město? Je tu jen šeď, naprostá nehybnost a stejnorodost, vše se smývá a rozpíjí, nevidím už nic jako ulici, ani nebe, ani stromy, ani dlažební kostky, žádná řada domů, žádný chodník a silnice, vše je jen šedivé, tak dokonale šedivé bez skvrn a stínů, nedýchající a rozpínající se, smývající všechny rozdílnosti, nekonečné a neživé, nekonečné a šedivé, nekonečné.

Šedivé. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nadpis

(Nymonyrya, 30. 3. 2012 15:21)

Mierne hororový popis, teda, aspoň tak som to vnímala ja. Asi si pri tom každý predstaví niečo iné. Pre mňa to vcelku vystihovalo ako momentálne vidím väčšinu sveta- takmer všetci rovnako šedý, nevýrazný až to všetko splýva. Trochu desivé, ale čo už :).

Re: Nadpis

(Elfairy, 3. 4. 2012 17:40)

Občasné vidění světa v šedé je asi nevyhnutelné. Pokud ale není vyvážené la vie en rose, tedy trochou těch potřebných růžových brýlí, stává se to fakt dost nesnesitelným.

#808080

(dakgadan, 18. 10. 2011 22:51)

Šedivé..
Unylé..
Všední..
Nezáživné..
Banální..
Obyčejné..

Bylo by možná zajímavé zjistit, kolik synonym dokážu bez použití slovníku vymyslet, ale myslím, že jsem se vyjádřil už dostatečně jasně.. Pokud byl záměr vmést čténaři všednost do tváře dvojmo, pak výtečná práce..
Ale na mě je to v tom případě až moc meta-..

Rozčarován..

Re: #808080

(Elfairy, 19. 10. 2011 11:37)

To víš, ne každý den je posvícení! Minimálně pro člověka s vkusem jako ty :-)

Ono se tu něco děje!

(Prox, 17. 10. 2011 10:55)

A člověk se zastaví až za takovou dobu. Ale ne. Na klasickou, tradiční šeď už je na světě příliš mnoho neonových reklam a tupé snahy upoutat pozornost.

Re: Ono se tu něco děje!

(Elfairy, 17. 10. 2011 19:08)

To víš, i přes přílišný přestatek času sem občas něco přibude :-D
Někdy by nebylo od věci, kdyby taková ulice existovala, i když tohle nemá s reálnými ulicemi společného prakticky nic. I když se zase jednou jednalo o pouhý popis obrazu. Takhle to dopadá, když máš moc dobrou představivost...

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA