Fantasmagoria

Probuzení? Snad. Nebo jen sladký sen májové noci.

Jen pár obyčejných slov, jen jedna malá obyčejná myšlenka aneb jak dokáže nedořečené vytvářet dojem vzletu.

Tohle je nejspíš blíž povídce, než cokoli, co jsem napsala za poslední cca dva roky. Když si to přečtete, zjistíte, že to má svůj důvod.

Krátká, obrazná a velmi lehce alegorická próza. Ano, lyrizovaná. Ale podstatně méně než tomu bývalo zvykem. 

 Nenechte se mýlit rubrikou, tohle nemá s povídkou naprosto nic společného. Jen dialog pár myšlenek.

Psát? Mluvit? Myslet? Slova. 

Trochu ubírám na intenzitě lyriky ve svých krátkých prózách. Mám dokonce dojem, že sem se  mi vkradly i prvky úvahy... 

Když dojde lyrika, je krásné objevit symbolismus. 

Nejkrásnější měsíc v roce. Jediný, který dokáže dát naději. 

Šup sem, šup tam... tahle rubrika bude tomuhle příspěvků slušet přeci jen lépe.