Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak to bylo? (úvaha k úryvkům Pod stříbrem měsíce)

19. 9. 2007
    Noc. Temná Noc, otrokyně vládkyně. Tak Mariana začíná. Neví, kdo je a kde je. Je spoutána pravidly a netuší, že je o mnoho mocnější než vládkyně. Je ve zvláštním stavu, do kterého ji vrhla pravděpodobně vládkyně, takže se podřizuje. Jak však vládkyně Marianu, Noc zvládla? Mariana jí pohrdá, to je jasné z toho, jak se chová k jejímu daru. Spoutání je tudíž mnohem vychytanější než působí, protože Mariana si myslí, že je svobodná. Ale je to opravdu tak a nebo je v tomto stavu spíš jako v kómatu? Je to zakletí nebo trvalý stav, který vznikl na základě prostředí okolo Mariany? Těžko říct. A kdo je vlastně ona tajemná vládkyně? A poslové noci? Zřejmě její služebníci, jakási nižší rasa. Ale jsou mocní, to vyplývá z druhého dílu.
    Pak Mariana vidí Solaiu a východ slunce, což by vidět neměla. Tady se však o porušení pravidel nemluví. Vůbec není řečeno, kdy má co Mariana udělat, aby Solaiu neviděla. A proč je dívka Slunce vlastně zrovna tak blízko Noci? Náhoda. A proč vládkyně nezakročí včas? Přece si musí Marianu hlídat, když je o tolik mocnější. Zvláštní náhody, ale tak to prostě být mělo. Mariana je Sluncem fascinována, což je pochopitelné. Je vytržena z netečnosti, takže se nabízí odpověď, že není zakletá, pouze vytrvalým působením se dostala do svého stavu. Na konci prvního dílu zjistí, čím byla a uvědomí si, že byla otrokyní. Teprve teď vše chápe.
    Následuje vyhoštění od Slunečního lidu, který se jí bojí. To je ale, vzhledem k tomu, kdo je, celkem pochopitelné. Solaia se kamsi vypaří a Mariana je ve stavu, kdy si přeje být stejná jako ona. Chce být pravou členkou Slunečního lidu. Je však vyhnána a cestuje přes hory pryč, není řečeno kam a není řečeno proč tak nebezpečnou cestou. Asi už si uvědomuje, že její život nemá cenu, když ji vyhnali. Zmiňuje se zde o tom, že ztratila téměř všechnu svou zbývalou moc, když přišla ke Slunci. Takže se nabízí otázka, proč ji vládkyně nezabije? Mariana jí nemůže ublížit a nemůže se ubránit. Tak proč vládkyně otálí? Je jasné, že Mariana je na cestě už delší dobu, tak proč ty prostoje?
    Pak je scéna s vlky. Přece jen má Mariana ještě nějaký pud sebezáchovy. Bere sílu ze Slunce, takže je jasné, že se své bývalé identity zcela zbavila, což popírá třetí díl, kdy se navrací zpátky do temnoty. A to i přes svou vůli. Brání se vlkům, takže ještě nějakou moc má. A to docela dost, když má sílu ke třem obranným krokům.                 Přicházejí poslové noci, zde se konečně vysvětluje, že to jsou opravdu lidé, jen s netopýřími křídly. To předtím nebylo jasné, je tam zmínka jen o křídlech. Umí však netopýři mluvit? Není řeč. Mariana už nemá síly a pak se zde objevuje Solaia, kterou zde i přesto, že není jmenována, jasně poznáme. A zde je druhá část useknuta. A nabízí se otázka: Přežije Mariana? Upadala do bezvědomí nebo umírala?
    Třetí díl nám dává odpověď. Přesto začíná nejasně-Mariana v něm žije. Ale je někde úplně jinde. Kde? Jinde ve světě živých nebo už je mrtvá? Popis prostředí je tak zamlžený a nejasný, že je spíš už ve světě mrtvých. Na mostě. Rozhoduje se, jestli má jít do temnoty nebo za Sluncem. Vzhledem k tomu, jak se chovala ve druhém díle předpokládáme, že se otočí a půjde za Slunce, aby došla věčného štěstí. Tak se však nestane. Mariana se podceňuje a argumentuje s tím, že není Slunce hodna. Ale k Solaie se přece vždy utíkala a přála si bát jí, ne? Tak proč náhle ta změna? Není snad Solaia samo slunce?
    A opět tu máme tajemnou a mocnou vládkyni. Nyní už vyhlíží mocněji, než předtím. Táhne Marianu do temnoty. Proč? Aby ji mohla znovu spoutat? To si ještě dává naději, když Mariana ví, co je vládkyně zač? A navíc je jasné, že se jí její moc vrátila, takže by vládkyně neměla šanci. Proč ji tedy volá? Nechce, aby sloužila Slunci, aby světlo nezvítězilo? Těžko. Mariana neměla jako člověk skoro žádnou moc. Přesto ji však volá a je si jista tímto krokem. Zřejmě spoléhá na to, že Mariana už je zpracovaná a podvolí se sama. To vypovídá a tom, že vládkyně má oči a uši všude. Jak jinak by o debaklu, který Mariana zažila u Slunečního lidu, věděla?
    Mariana jde směrem k temnotě, ale zakončení zde chybí. Není zde už však potřeba. Místo toho je zde Solaia, poprvé psaáno z jejího pohledu. Teď už je jasné, že Mariana zemřela. Ale proč Solaia něco neudělá, aby Marianu zachránila? Zřejmě nemůže nic dělat ve světě mrtvých. Jinak by světlá hrdinka určitě nějak vládkyni zkazila její plány. Nabízí se však otázka, jaktože vládkyně má moc ve světě mrtvých a Solaia ne? Solaia by přece nenechala Marianu jen tak propadnout temnotě. Nebo ano? Ne, to by neodpovídalo ničemu předchozímu. Přece by ji nezachraňovala, aby ji zase hned ztratila!
    Konec je smutný a ponurý. Slunce hasne a Solaia roní pro Marianu slzy. Ze začátku se zdá, že jen truchlí, pak však vyplyne najevo jiný závěr. Solaia ukončuje boj a nechává vítězství Noci a vládkyni. Proč se však vzdává? Získala Mariana v temnotě takovou moc, že i po smrti má sílu Solaiu zničit? A udělá to?
    Sluneční lid ztratil svou vládkyni, své útočiště, svůj idol. Solaia má poprvé v životě černé oči i roucho a nevyzařuje světlo, takže slunce i Slunce, což jsou evidentně dva jiné pojmy, zhasíná. Shoda náhod, že slunce zhaslo a Solaia zemřela ve stejnou chvíli, nebo ne? Nikdo ji pak už neviděl. Nemohla se však vypařit. Kam se tedy poděla?         Nejspíš zmizela z povrchu zemského spolu se Sluncem. To by však znamenalo, že byla jen výtvorem-jakousi modlou, protože jako živá bytost by nemohla zemřít jen proto, že by zhaslo slunce. Nebylo to však opačně? Nezhaslo slunce i Slunce, protože zemřela? Není to pravděpodobné. Přece není slunce závislé na bytosti jako je Solaia.
    Vládkyně vítězí a zavládne věčná noc. Vlastně i Noc. Mariana už se do příběhu nenavrací, je tudíž zamlčena otázka, zda získala svou moc. Slunce, obraz světla, který vedl odboj vládkyně po dlouhé věky, zmizel jen kvůli Marianě. Noci, které nebylo nikdy souzeno být šťastnou, jak pravila sama Solaia. Ale truchlila opravdu pro Marianu, nebo pro následné zhasnutí slunce? Není řečeno. Vzhelem k posledním slovům, která zní věčnou nocí se nabízí možnost, že Mariana za vyhasnutí slunce v podstatě nemůže a je uvězněna vládkyní jako člověk. Není to však jasné. Ale jasné je, že odboj už v podstatě nebude už nikdy možný. Nebude nikdo, kdo by vytvořil nové Slunce. Je tedy absolutní konec veškerého světla.
Obrazek     "Sbohem Solaio..."
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA