Jdi na obsah Jdi na menu
 


Psí život asi...

31. 5. 2008
Všichni jsme psi s nejistým rodokmenem,
všichni jsme podvraťáci neurčité rasy,
na nejlepší přátele často si nevzpomenem
a jen dál říkáme své nerozhodné „asi“.

Asi, víš, já ještě nevím,
asi, snad, možná, uvidíme!
Asi z té ceny ještě trošku slevím,
asi… ve snu si dál tiše bdíme.

Ze smetiště nás sebrali,
najíst a napít nám dali,
pak nás tam zase nechali,
svým „asi“ tak trochu lhali.

Všichni jsme psi s nejistým rodokmenem,
všichni jsme podvraťáci neurčité rasy,
na odpadcích si teď nějak ustelem,
ptát se budem „proč?“, však odpovídat „asi“.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re:

(Annie, 2. 6. 2008 0:05)

Podle toho perexu bych usoudila, že by mi to možná mělo něco říkat. Je to trochu poznat, že je báseň přepisovaná, ta třetí sloka.. ne, že by tam vyloženě neseděla, ale je trochu jiná. A poslední řádek bych přepsala trochu rezignovaněji ve stylu zbytku, ale to už je moje volná interpretace..
...ptát budem se 'proč?' a odpovídat 'asi'...
Chceš kritiku, máš ji mít. I když, jestli je konstruktivní, to zrovna nevím;-)

Re: Nadpis

(Viki, 1. 6. 2008 20:13)

Ó, děkuji za konstruktivní kritiku! Jo, je trošku mimo, taky jsem ji psala úplně zvlášť. Tahle báseň byla původně něco úplně jiného, ale ta sloka s těmi psy se mi tak zalíbila, že jsem to předtím celé smazala a napsala novou báseň - tuhle. A ta třetí sloka zůstala z původního díla. To bude asi tím. Každopádně děkuji za chválu, i když mi na moc není, tak potěší:-)

Nadpis

(Annie, 31. 5. 2008 20:24)

Třetí sloka se o malinko hůře čte - snad mi to li úplně nesedí a přijde mi, že tam nevychází rytmus; jinak nemám, co bych konstruktivně zkritizovala a musím jen pochválit;-)