Jdi na obsah Jdi na menu
 


Volání domova

2. 3. 2016

Na cestě do výšin

náhle bodne u srdce.

Cosi mě volá zpátky.

Co slyšíte, mé nohy,

že se nehnete z místa?

Z výšin vane ticho.

To volá hlubina,

někde tam vevnitř,

širé oceány

na dně mé duše.

Volá mě dotek listu,

let racků,

zvonkohra dešťových kapek.

Volají zpátky na zem,

k jednoduchosti,

k návratu.

Domů.

Závrať, ach závrať z té hlubiny,

o kolik převyšuje vrcholky hor!

Netknutá krajina,

neznámý kraj.

Domov.

Jak se jen stalo, že my,

na cestě po ocelových rampách

tak vysoko nad zemí,

jsme na něj úplně zapomněli?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář