Den v budoucnosti
Uširvoucí zvuk prořízl ticho potemnělého pokoje. Na signál se roztáhly záclony, které byly zrovna dnes zelené s barevnými květinami. Snad měly připomínat rozkvetlou louku. Světlo vtrhlo do pokoje prosklenou stěnou, z jejíhož výhledu šlo úchvatné panoráma města. Byt se nacházel ve dvacátém druhém patře, takže byste mohli vidět vznášedla a spídry, které létaly všude okolo, avšak zde bylo ticho.
Ruka se vymrštila zpod peřiny a po otráveném povzdechnutí, kdy chtěla zamáčknout budík, jež už tam tak dlouho nebyl, se vynořila i druhá. Následovala hlava. Rozcuchané tmavé vlasy a mžourající oči snažící přivyknout světlu. Nadávka přerušila ticho přikrývající celý pokoj. Malý a útulný byt měl zrovna dnes na programu design rozkvetlé louky, takže zeleň a rozkvétající květiny všude okolo, jasné stěny a barevný koberec. Nezdálo se však, že by to nějak přispívalo dobré náladě jeho obyvatele.
„Co si budete přát k snídani?“ ozval se mechanický hlas. Malý droid zřejmě chtěl úslužně zlepšit náladu svému pánu. To se mu ovšem nepodařilo. „Odpal. Budu jíst ve městě,“ následovala mrzutá odpověď. Robotek se uklonil a vycouval.
Zazíval a zvedl se z postele. Pak se rychle oblékl do přiléhavé letecké kombinézy a vyšel z bytu ven. Každodenní cesta chodbami, výtahy a prosklenými koridory už byla dávno unavující, leč byla to taková jistota, která ho provázela celým jeho životem pilota. Když se konečně dostal z budovy ven, slunce ho pošimralo na nose a kýchl.
Potom luskl prsty a zamával. Okamžitý úslužný antigravitační talíř mu byl k dispozici. Jasně fialový pás na rukávu jeho kombinézy dával zřetelně najevo, kdo si tady žádá dopravní prostředek. Nasedl.
„Rionské letiště, jako obvykle,“ prohlásil. Stroj se rozletěl daným směrem bez jediného drcnutí či nutnosti změny rovnováhy. Nálada se mu zlepšovala, když se vydal na krátkou cestu městem, tohle prostě byl jeho život. Dorazil na místo snad ještě rychleji, než čekal. To ho překvapilo, protože každodenní rutina dává uklidňující pocit zajištění, ale dnes tu byl o plné dvě minuty napřed!
Zapadl do jedné z restaurací okolo letiště a nechal si přinést tu starosvětskou slaninu s vejci, kterou přímo zbožňoval. Najedl se a přitom poslouchal sladkou hudbu přistávajících a odlétajících lodí, jež mu hrály ranní fanfáru. Když dojedl, naťukal do svého minipočítače na předloktí levé ruky kód své lodi a šel k již otevřenému doku. Vylezl na rampu po svých, ty věčně jedoucí neuvěřitelně pomalé eskalátory ho unavovaly. Potom vyťukal kód na dveřích lodi. Krásná fregata šedobílé barvy ho fascinovala prostě pokaždé. Vzduchotěsné dveře se otevřely a on vstoupil do chodby otvírající mu útroby této krásky. Miloval to tu. Když si sedal do křesla pro pilota, poplácal loď po palubní desce a nastartoval ji.
„Tak lodičko, pojedem,“ konstatoval s úsměvem. Uzavřel všechny dveře i větrací šachty, ohlásil odlet, teď už zbývalo jen zvednout se ze země. Ruce mu rychle přeběhly po spínačích a tlačítkách, tyto pohyby už měl vypilované lety praxe. Lodní motory zahučely a fregata se zvedla ze země. Letiště se zmenšovalo, až se ztratilo v mozaice měst úplně.
Dostal se na oběžnou dráhu a odlétal na svoji další misi. Věděl přesně, co má dělat. Naložit, dovézt, podat zprávu. Jednoduché, ale nějaký čas to zabere. Domů se vrátí až za pár týdnů. Rty se mu zvlnily do úsměvu, když si vzpomněl na toho malého droida, který na něho bude oddaně čekat. Měl ho rád, nějak mu už za tu dobu přirostl k srdci.
S milým úsměvem mu prsty přejely po spínačích. Připravovaly loď na vstup do hyperprostoru, kterým bude cestovat tak den, dva, než dorazí na místo. A tam se zdrží určitě několik dalších dní. Vezme náklad a doveze ho na místo určení. A pak domů. Už se těšil, měl to doma rád. I když, koneckonců, tohle bude taky fajn.
„Tak jo, rozjedem to, co ty na to?“ řekl tiše. S těmi slovy stiskl poslední tlačítko a loď vstoupila do hyperprostoru.
Komentáře
Přehled komentářů
Sama píšu povídky-a tahle.... jak o říct.
1) Nápad je zajímavý-a krásně je vykreslená daná amosféra... Začátek je velmi dobrý...
2)Podle mě máš talent.... A určitě pokračuj dál, máš fantazii...Vím o čem mluvím-sama píši sci.fi a fantasy....
3)a nyní menší kritika... Zde trochu postrádám...nějakou zápletku-když to ujednoduším: Nějaký člověk( v budoucnosti) se probudil-pak nasedl do dopravního prostředku a odjel pryč. Ten děj by možná chtělo lehce rozvinout. Mohl někoho potkat, s edopravním prostředkem se mohlo něco stát...mohl se rozbít...on se snažil někoho stopnout... Prostě cokoli... To, že se to odehrává v budoucnosti-v cizím prostředí....v něčem, co nás láká, to je super-ale... neměla bys zapomenout i na děj. Tady mi to spíše přišlo jen jako "popis jednoho dne jednoho kluka/muže v budoucnosti"-nebo spíš rána...)) Tohle je jen můj názor-a vem ho-či nevem, jak chceš.... )
Napsala jsi-dá se říct-slušný úvod....do příběhu-tak sedni a pokračuj dál....
Díky:-)
(Elfairy/Viki/no prostě autor, 4. 9. 2008 18:12)Děkuju za uzznání, jsem ráda, že se líbí:-)
Ne, to teda není
(Annie, 12. 3. 2008 10:13)
Kdyby to bylo psaný dopoledne, třeba by se dalo uvažovat, že to někdo napsal ze stejnýho školního počítače. Ale takhle, v půl šestý večer? Opravdu to máš zapotřebí? Fakt musíš takhle křivě shazovat a nadávat? Opravdu bez toho nemůžeš vydržet?
Třeba si jenom všimni že já ani Viki ti nenadáváme, jenom ti odpovídáme na tvoje komentáře. Tak kdo tady lže a cítí potřebu otravovat život těm druhým?
Njn tak to je to co chceš asi?
(Hana, 12. 3. 2008 7:39)No tak si to mysli no...ale já nebyla doma v tu dobu.A nakonec si to mysli proč ne?Jako nevim kdo tady pak lže.Ale jako já ti už na nic odpovídat nebudu aby si se ne*******
Tohle!
(Viki, 12. 3. 2008 7:16)
Tohle nechutné zapírání a lhaní ti nepomůže. Pokud sis ještě nevšimla, na estrankach je menší šikovná funkce. Můžeš tam vidět ID počítačů, ze kterých ti někdo píše komentáře. A jakoby čirou náhodou se shoduje ID obou rádoby anonymů a tvoje. To se ti asi někdo vloupal na počítač??!! A navíc, i kdyby to tam nebylo, stejně jsem tě v tom poznala, protože tohle je tvůj styl psaná včetně všech chyb a tvých obvyklých formulací.
Ne, ale po tom, co jsi udělala a děláš, už ti já nevěřim ani slovo.
CO že??
(Hana, 11. 3. 2008 20:37)
Takže já jsem jako něco psala jo??No podle pravdy nic jsem nenapsala a naopak se mi to líbí ty tvé básně dyt to víš,jsem ti je komentovala.Ale jak myslíš...já ti nic vyvracet nebudu když si to myslíš...Ale neni to pravda jako jo..na comp sem se dostala až ted mám na to svědky.
Ale co hádat se nebudu.
To Aleonora
(Viki, 11. 3. 2008 18:51)Milá Adi, myslíš si, že tím, že si změníš přezdívku a budeš sem tohle psát, něčeho dosáhneš? 18 let? Tyjo, to jsi měla narozeniny docela rychle po sobě. Kvůli mě nemusíš lhát. Ani si měnit přezdívku.Namyšlená možná jsem, to nepopírám. Ale to, co ty děláš, je fakt... nemám pro to slov. Prostě hnus. Až ti bude 18, tak na tohle budeš už dost stará a nebudeš to dělat. Nevím, proč se mstíš děláš tohle. Fakt ne.
RE: eeeh
(Annie, 11. 3. 2008 18:17)No, Viki už párkrát soutěžila a ne že by skončila špatně. Zato ty jsi geniální, že jo? Na co si to hraješ :-D :-D geniální s talentovanej spisovatel by nepsal komentáře na této úrovni, a nenadával by nepodloženě. I když pitomí lidé rádi shazují druhé a odvozují si, že druzí jsou namyšlení, že?
EEEh
(Aleonora, 11. 3. 2008 17:20)Nooo......Se mi to nelíbí.Na co si hraješ??Na soutěž?To ti radim -radši to nikam neposílej.......asi každá dívka v tvém věku takto skládala básně a podobně byla jsem to i já.Ted je mi 18 let jako jo...nejsi žádnej talent ani zázrak spíš mi připadá ,že píšeš povídky atd...z nudy,že nemáš co dělat a podobný stavy....Omg ...kdyby si chtěla bejt spisovatelkou nebo něco podobně moc by si se neuživala stačilo mi pár povídek,které mi připadají nudné a podobně....Taky jak čtu pár textů tady tak jsem si odvodila,že jsi asi hodně pyšná na sebe tak trochu namyšlená.....
Já píšu aneb to byste nevěřili, co?
(Viki, 10. 3. 2008 19:35)
Je mi to jasný... No, nevim, nějak se mi tam to "dávno" líbilo;-)
Tak dobře, Janey, když mi teda takhle osobně žádáš, tak se teda přihlásim, no... Když mi někdo zahlasuje, ať tam mám aspoň jeden hlas:-D
SONB
(janey, 10. 3. 2008 19:27)Prosím budu ráda když se zůčastníš soutěže o nej. blog... http://janey-y.blog.cz/0803/sonb1-prihlasovani#komentare
Amatér opět píše
(Annie, 10. 3. 2008 17:46)
Teda, tohle snad ani nemůžu hodnotit. Jakmile tam dáš hyperpohon, droida, antigravitační talíř a celkový nádech, tak už to z mý strany nikdy nebude objektivní.
Je to spíš kousek dne v budoucnosti, jinak nevidím, co ti ještě můžu vytknout. Takže si zašťourám, když už nic: čtvrtý odstavec, konec druhé řádky: to 'dávno' mi tam nějak nesedí, nemělo by tam být něco jiného?
povídka
(kl, 3. 7. 2011 13:44)