Fantasmagoria

Asi nikdy nás nenapadlo zauvažovat nad tím, co by se stalo, kdyby komáři mohli myslet jako my a uvědomovali si věodmí své smrti. Přestože se to může zdát jako úplná kravina, je to docela zajímavé...
Komáři jsou malinkatá stvoření. Stačí jediný náš pohyb a je po něm. Kdyby si tohle komár uvědomoval, šel by nám sát krev? To asi těžko. Protože pro nás jsou komáři jenom otravná stvoření, které je třeba zabít.
Komár upadá v těžkou depresi. Když se půjde najíst, je velmi pravděpodobné, že to nepřežije. Zvolit radši pomalou smrt hladem či snad rychlou smrt zabitím? A stejně do týdne zemře na stáří...
Jediné východisko je spáchat sebevraždu, napadne ho. Ale jak? Kdybybse vrhl ze skříně na zem, snese se jako peříčkoa lehce dopadne na zem, aniž by si ublížil. Oběšení? Nepřipadá v úvahu. Jeho váha nestačí k udušení a kde by asi sebral provaz a jak by uvázal smyčku? To je prostě nemožné. Střelné zbraně komáři taky nemají. Udušení? Ne, to je moc brutální a stejně by to nedokázal. Mohl by vlétnout do ohně, ale kde vzít v pokoji nějakého bytu ve velkém městě otevřený oheň?
Copak ani sebevraždu nemůže provést? Jediný způsob, který zbyl je utopení se. Musí sehnat nějakou tekutinu a do té naletět. Je to pomalá a dost hrozná smrt, to už je snad lepší zůstat naživu!
I s tou hroznou vidinou smrti, která se blíží. Smrt hladem... někdo mě zabije... a nebo do týdne zemřu na stáří...
Možná je lepší, že jenom my se narodíme s vědomím vlastní smrti. Vždyť život takového komára s tímto vědomím... Žije tak krátce a ještě aby ten život prožil celý v depresi! To si přece nezaslouží.
A z toho plyne ponaučení: Klidně zabíjejme komáry, oni si to nebezpečí neuvědomují a je to ta nejrychlejší smrt, která je může potkat.